2012 - 10 € - Majster Pavol z Levoče Ag Proof

Averz (lícní strana):
Na líci dominuje detail Panny Marie ze sousoší Narození ve farním kostele svatého Jakuba v Levoči, na pozadí gotického oblouku a ornamentálních prvků z oltářů Pavlovy dílny. V pravé části mincovního pole je státní znak Slovenské republiky, nad ním letopočet 2012. Název státu Slovensko je v opise při pravém okraji mince. V levé části mincovního pole se nachází značka společného evropského programu stříbrných mincí (European Silver Programme) znázorňující evropskou hvězdu se symbol eura. Stylizované iniciálky jména a příjmení autorky výtvarného návrhu Marie Poldaufové MP a značka kremnické mincovny jsou umístěné při jejím levém okraji.

Reverz (rubová strana):
Na rubu mince dominuje detail postavy apoštola z hlavního oltáře farního kostela svatého Jakuba v Levoči. V jeho pozadí je umístěn gotický oblouk. Při levém okraji mince je v opisu ve dvou řádcích nápis MAJSTER PAVOL Z LEVOČE. V pravé části mincovního pole je mezi ornamentálními prvky označení nominální hodnoty mince 10 EURO.

PODROBNOSTI K 2012 - 10 € - Majster Pavol z Levoče Ag Proof

Národná banka Slovenska vyhlásila v júni 2011 verejnú anonymnú súťaž na výtvarný návrh striebornej zberateľskej mince v nominálnej hodnote 10 eur, ktorá pripomenie Majstra Pavla z Levoče, jedného z najvýznamnejších stredovekých stredoeurópskych rezbárov, a jeho dielo. Do súťaže predložilo šestnásť autorov dvadsaťjeden výtvarných prác. Komisia guvernéra NBS na posudzovanie výtvarných návrhov slovenských eurových mincí ich hodnotila v septembri 2011. Jej odbornými poradcami boli Ing. arch. Viera Dvořáková, zástupkyňa Pamiatkového úradu Slovenskej republiky a Dr. Dušan Buran, zástupca Slovenskej národnej galérie.

Na realizáciu mince bol schválený výtvarný návrh Márie Poldaufovej, ktorý v súťaži získal prvú cenu. Komisia ocenila, že na návrhu sú uplatnené motívy z najznámejších diel Majstra Pavla - Mária zo skupiny Narodenia z takzvaného Czákyovského oltára Kostola sv. Jakuba v Levoči na averze a apoštol z predely hlavného oltára v tom istom kostole na reverze. Figuratívne motívy sú obohatené o ornamentálne prvky, ktoré vhodne charakterizujú Majstra Pavla ako umelca na pomedzí obdobia gotiky a renesancie. Komisia tiež pozitívne hodnotila vyváženosť averzu a reverzu a kompozíciu zohľadňujúcu razbu mince vo vyhotovení proof.

Druhá cena bola udelená Štefanovi Novotnému. Komisiu oslovila snaha autora o zaradenie použitých motívov do širšieho kontextu diela Majstra Pavla. Na averz si zvolil zobrazenie interiéru Kostola sv. Jakuba v Levoči s náznakom hlavného oltára a detail Madony zo skrine hlavného oltára. Na reverze je motív z Poslednej večere z predely hlavného oltára doplnený imaginárnym portrétom Majstra Pavla. Obidve strany akcentujú štýlové prvky neskorogotického sochárstva na Slovensku a v kompozícii ich vhodne spájajú s kruhopisom.

Tretia cena nebola v súťaži udelená.

Mistr Pavel z Levoče – geniální řezbář, rytec a sochař. Autor největšího gotického dřevěného oltáře na světě.

Datum narození i mládí Pavla z Levoče je zahaleno tajemstvím. V důsledku velkého požáru města Levoča se o něm totiž nedochovaly téměř žádné písemné zmínky. Odkaz, který po sobě zanechal, však dodnes obdivují znalci i milovníci umění z celého světa.

V Levoči se mistr Pavel usadil kolem roku 1500. Oženil se s dcerou tamního stavitele a rychtáře Melchiora Messinslohera-Polirera, v roce 1506 si pak založil vlastní sochařskou dílnu. V té době se zároveň stal členem levočského spolku Bratrstvo Božího těla, které sdružovalo nejvýznamnější občany města. Z minima dochovaných záznamů o jeho životě vyplývá, že byl také obchodníkem s vínem a vlastnil rozlehlé ovocné sady.

Jeho nejslavnějším výtvorem je dřevěný gotický oltář s výjevem Poslední večeře, umístěný v Chrámu sv. Jakuba v Levoči. Svého druhu největší dílo na světě dokončil mistr Pavel v roce 1517. Precizně zpracovaný oltář ozdobený zlatými doplňky měří na výšku 18,62 metru. V roce 1952 byl zrestaurován bratry Kotrbovými. Pavel z Levoče je autorem i dalších prvků interiéru chrámu.

Jeho práce se ovšem nacházejí také v jiných kostelech na Slovensku. V roce 1516 byl dokončen oltář svatého Jiří ve farském kostele ve Spišské Sobotě. I na něm je zobrazen výjev Poslední večeře. Oltář levočského mistra mohou návštěvníci obdivovat například také v kostele svatého Martina z Tours v Lipanech, sochy z jeho dílny zdobí oltáře v kostelech ve Spišské Nové Vsi, Bardějově nebo třeba v Lomničce (okres Stará Ľubovňa) a na dalších místech.

V domě, kde mistr Pavel v Levoči bydlel, se dnes nachází jeho muzeum. Stojí hned proti Chrámu sv. Jakuba.

Výtvarné návrhy mince:
Mária Poldaufová - A
Mária Poldaufová - B
Štefan Novotný - C
Štefan Novotný - D

Doporučujeme:
- Další informace o minci Majster Pavol z Levoče
- Informační leták (PDF soubor)

REGISTRACE NA ŽÁDANKU.
Získejte vzácné mince do své sbírky. Starosti nechejte na nás.
(Dejte na žádanku mince, které vám chybí. S námi můžete získat i vyprodané vzácné a žádané tituly.)

Co je to "Žádanka"?

Poptávka, žádanka, nebo taky chyběnka je nezávazná poptávka konkrétní mince. Sběratelé kteří chtějí doplnit svou sbírku titulem, který je již vyprodán nebo je vzácný musí jejímu shánění věnovat hodně času a značné úsilí. Vyplněním žádanky přenesete tuto činnost na nás.

Mince, které nejsou skladem mají místo ceny uveden symbol a vedle něj text "Na žádanku". Kliknutím na tento text minci zapíšete do svého seznamu žádanek. Jako registrovaní uživatelé si můžete svůj seznam žádanek kdykoliv prohlédnout, doplnit, nebo z něj odstranit minci kterou jste již získali.

V případě, že mince o kterou máte zájem je skladem a nabízíme ji k prodeji, systém Vám automaticky zašle zprávu na Vaši e-mail adresu. Vy se pak můžete rozhodnout zda budete mít o minci za tuto cenu zájem, a případně si ji objednat obvyklým způsobem.

Uvedením mince do seznamu žádanek se nezavazujete k jejímu odběru.

Individuální žádanky.
Žádanku můžete vyplnit i na minci která na našich stránkách není vůbec uvedena. Nemá kód, ani nemá popis. Takové žádance říkám individuální žádanka. Individuální žádanky se liší především tím, že dostupnost v nich uvedených mincí není sledována automaticky počítačem, ale průběžně operátorem našeho e-shopu.
Svou individuální žádanku můžete vyplnit na této stránce.

Časté otázky:

Jak získáte minci, která mi chybí?
Výkupem ze soukromých sbírek. Tak jak noví sběratelé začínají, tak i jiní se sbíráním končí. Z nejrůznějších důvodů ruší své sbírky a nabízí nám je k odprodeji. Nejčastěji jde o prodej dědictví. Tímto způsobem se vrací do oběhu i velmi vzácné tituly, které sběratelé považují za skutečné skvosty a sami by je na burze nikdy nenabízeli.

V čem je žádanka na serveru Zlatemince.cz výhodnější?
Je zpracovávána elektronicky. Každý záznam je evidován a zatříděn. Obrátí-li se na nás majitel mincí s nabídkou odprodeje, víme rychle kdo má o tuto minci zájem. Naše adresa navíc patří mezi nejnavštěvovanější a poptávek i nabídek zpracováváme velké množství.

Jak dlouho poptávka platí?
Trvale. Vaše poptávky evidujeme do té doby dokud Vám danou minci nezajistíme, nebo dokud ji sami neodvoláte.

Jak rychle mi žádanou minci zajistíte?
Pokud poptáváte mince, které jsou vyprodány nebo jsou opravdu vzácné, obrňte se trpělivostí. Plnění poptávek nelze provést dříve než nám žádanou minci nabídne k výkupu jiný sběratel.

Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB

Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších, přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.

Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?

Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.

Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.

Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí

Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.

Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.

Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.

Proof:	Vyprodáno na žádanku
B.k.:	Vyprodáno na žádanku