Česká koruna slaví 20 let Jak vznikaly naše bankovky
Krátce po pádu komunistického režimu zahájila Státní banka Československá (SBČS) společně s Ministerstvem financí přípravy k vydání nových vzorů papírových platidel.
Stávající peněžní soustava se v té době skládala převážně z bankovek tzv. Brunovského emise vydávané v letech 1985 až 1989.
Jedná se celkem o pět nominálů po 10, 20, 50, 100 a 1000 Kčs. Poslední bankovkou celé emise se stala 100 Kčs vzor 1989 s portrétem Klementa Gottwalda v ydaná necelé dva měsíce před listopadov ými událostmi. Celou sadu měla dále dovršit pětisetkoruna, jejíž v ydání se původně plánovalo v průběhu roku 1990. Vzhledem k politickým událostem však už k samotné realizaci nedošlo a bankovku dnes známe jen z návrhů a rozpracovaných rytin1.
První zásah do peněžní soustav y se uskutečnil už na konci roku 1989, kdy došlo k ukončení tisku 100 Kčs 1989. Jelikož se jednalo o nejvíce zastoupený nominál v oběhu, rozhodla se SBČS obnovit platnost původních 100 Kčs vzoru 1961, který dále doplnila o týž vzor ovšem II. v ydání. To se tisklo v letech 1990 až 1992 ve Státní tiskárně cenin (STC) v Praze. Celkem se jedná o tři série a to X 25–X 96, G 01–G 96 a M 01–M 24. Rozdíly obou v ydání se detailně ve svém katalogu2 zabý vá Jan Bajer a není je tedy nutné detailněji specif ikovat. Pro upřesnění si jen uveďme, že banka původně zamýšlela pokračování
v tisku již započaté číselné řady, kdy 22. dubna 1992 schválila přiřazení sérií M 24–M 48, k jejichž tisku ale nedošlo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Jak se dělá mincovna (22)
Ražba pamětní medaile amerických prezidentů
Našich prezidentů, těch historicky prvních, prvorepublikových, nebo těch posledních česko-republikových, jsem si vždycky vážil. Obdivoval jsem jejich vzdělanost a osobní statečnost v boji za nezávislost a rozvoj národa, kterému se snažili zajistit budoucí prosperitu a místo na slunci mezi evropskými státy. Přes rozporuplné hodnocení jejich osobního nasazení a výkonu prezidentského úřadu, jsem byl rád, že jsme měli štěstí na velké muže. Jim všem vzdala mincovna hold svými ražbami.
Prezidenti okolních evropských zemí mě nikterak nezaujali. Většinou jsem neměl možnost se blíže seznámit s jejich historickým odkazem pro danou zemi, natož pak pro dění ve světě. Výjimkou byli pouze francouzský Charles de Gaulle a sovětský Michail Gorbačov. Úplně jiný úhel pohledu jsem si vytvořil na americké prezidenty. Tato výjimečná země postavila do svého čela vždycky výjimečné muže. Přesah jejich působnosti mimo Ameriku byl značný.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
