FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.
Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.
Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Mincovnictví USA (5)
Zlatý věk
Politické tahanice, které vedly ke znovuobnovení ražby dolaru, skončily roku 1900 přechodem USA na zlatý standard. Novou kapitolu národního mincovnictví odstartovalo znovuzvolení Theodora Roosevelta v roce 1904. Energický prezident stál za vznikem mnoha inovativních a kontroverzních ražeb, dodnes považovaných za nejkrásněší mince v historii USA. Hospodářská krize nakonec přinutila zemi ke zrušení zlatého standardu a z oběživa zmizely zlaté mince.
Na cestě ke zlatému standardu
Po ukončení ražby dolaru se společnost rozdělila na dva tábory: příznivce bimetalického standardu tzv. „Silverites“ a zastánce zlatého standardu tzv. „Gold Bugs“. Druhý z táborů postupně získával převahu a zákon z roku 1875 proto umožnil výkup „greenbacks“ ve zlatě a drobných bankovek ve stříbře. Když koncem roku 1878 „greenbacks“ opět dosáhly hodnoty nominálu ve zlatě, opuštění bimetalického standardu bylo pouze otázkou času. Běžného člověka více než politické debaty zajímalo, zda je k dispozici dostatek oběživa pro každodenní transakce. Po zrušení half dime roku 1873 bylo stále těžší rozměnit 1/4dolar. Stovky věcí běžné denní spotřeby stály 10 centů a zákaznící platící quarterem (čtvrťákem) často dostali zpět jen dime a nebo reál v hodnotě 12 1/2 centu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
