Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
VÝSTAVA V ORLOVÉ 1926 Plakety a odznaky
Letos v létě jsme si připomněli 90 let od konání velkolepé Průmyslové, živnostenské, kulturní a hospodářské výstavy v Orlové na Těšínsku.
Konala se ve dnech 27. 6.–8. 8. 1926. Výstavu kromě řady dobových pohlednic připomíná vzácná a dosud nepublikovaná plaketa s portrétem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a pamětní výstavní odznak.
Prezident Masaryk znal Orlovou ze svých návštěv na Těšínsko, konaných dlouho před válkou. Chtěl tenkrát na vlastní oči poznat tento kraj, ostatními českými zeměmi zanedbávaný. Sám proto pro něj také pracoval a propagoval úspěšnou drobnou národní práci. Za první světové války pak obyvatelstvo Těšínska sledovalo činnost T. G. Masaryka za hranicemi se stejným zájmem a napětím, jako ostatní Čechoslováci. Srdečný vztah obyvatel Těšínska k prezidentu Masarykovi byl ještě prohlouben dvouletým bojem o samostatnost Těšínska. Orlová byla tehdy střediskem českého života, centrem českého boje. Obyvatelstvo Těšínska se těšilo dlouhou dobu na to, že vzdá prezidentovi Osvoboditeli svůj dík. Bohužel pro zaneprázdnění prezidentovo i pro jiné překážky se nemohla návštěva uskutečnit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU