MAX ŠVABINSKÝ
Pamětní list Státní tiskárny cenin [2018]
Ve dnech 6. 4. až 31. 5. 2018 probíhala výstava Státní tiskárny cenin (STC) při příležitosti 90. výročí její činnosti. STC působí v oblasti výroby bankovek, dokladů a ostatních cenin nepřetržitě od roku 1928. Zpočátku byla součástí České národní banky, se kterou dodnes spolupracuje. STC u každé ceniny uplatňuje ideální kombinaci použitých ochranných prvků v závislosti na individuálních požadavcích zákazníků, technickém řešení a ceně.
V letošním roce slavíme řadu jubileí spojených s českou státností; 100. výročí Československa, 25. výročí České republiky, 25. výročí České mincovny a také zmíněné 90. výročí Státní tiskárny cenin. Tradiční výrobce českých bankovek při této příležitosti vydává Pamětní list, který má podobu bankovky. Pamětnímu listu ve formátu bankovky na aversu vévodí portrét profesora Švabinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Ze světa kovových známek (27)
České chmelové známky II
Nejvíce chmelařů v historii – 11 430 potenciálních vydavatelů známek, je uváděno v roce 1929, kdy také na 17 264 hektarech kulminovala rozloha chmelnic v Československu. Na jejich množství měla dopad i první pozemková reforma, při níž zejména drobný příděl půdy uvedl do pohybu tisíce lidí. Zlevnění výroby účelových známek ve 20. letech minulého století spustilo lavinu i v ražbě chmelových známek. Dochovaný materiál ukazuje, že známky si nechali razit i chmelaři hospodařící na nepatrných rozlohách chmelnic.
Z úvodu by se mohlo zdát, že již z období před druhou světovou válkou existují tisíce chmelových známek. Taková je i představa většiny sběratelů, a tak není o tyto zajímavé a často mimořádně vzácné bohemiky zájem srovnatelný se známkami pivovarů. Skutečnost je ale poněkud jiná. Počet ražených známek kolísal od pár set kusů po emise několikatisícové v ydané velkostatky a později JZD a ČSSS. Většina českých chmelov ých známek byla ražena v počtu kolem 400 kusů a ve srovnání s mincemi raženými v miliónov ých nákladech tak patří ke vzácným ražbám. Fakt, že po skončení platnosti byly často jako bezcenné likvidovány celé emise, v ysvětluje velkou vzácnost některých dochovaných známek, jimž se zničení vyhnulo. Na otázku poměru odborně ražených a svépomocí zhotovených známek nelze za současného stavu bádání jednoznačně odpovědět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
