Skotská libra (2)
Zvláštnosti autonomní měny
Libra, podobně jako dolar, je měnovou jednotkou s poměrně dlouhou historií, vývojem a rozšířením. V následujícím příspěvku chceme poukázat na jednu z variant libry, totiž libru skotskou. Není možné se v článku věnovat veškerým aspektům librové měny a proto soustředíme pozornost pouze na ty skutečnosti, které mají zásadní význam pro moderní notafilii.
1958–1994
V těchto letech se setkáváme se znaky, které dříve u diference skotských bankovek nebyly použity. Známe je však u bankovek jiných států (např. Holandska). Jedná se o zjednodušenou formu tzv. bar kódu, u skotských bankovek označovaného jako sorting marks (třídící nebo také rozlišující značka) slokací na R. Jde specificky o bankovky vydávané Bank of Scotland 1970–1990 v sérii bankovek Sir Walter Scott Issue. Konkrétně se jedná o Pick#111 & 112. Tyto značky nejsou však na rozdíl od bar kódů numerické.SCWPM (19thEd; 2013) uvádí pod Pick#112 varianty a–f. U Pick#112f však nepopisuje rok emise 1984 & 1987. Poměrně malý počet bankovek byl vydán v letech po roce 1958 bankami, které v podstatě do roku 1970 ukončili emisní činnost (viz tabulka výše).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.
Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.
Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
