Významné chybotisky Afriky
Setkání s africkými bankovkami je pro běžného občana velmi řídké.
Sběratelé jsou na tom trochu jinak, nicméně existují vzácnosti, které potká i zkušený milovník bankovek jen ojediněle. Zde jsou některé z nich.
Mauritius 5 rupií – Pick #30 (1967)
Historie bankovek nominální hodnoty 5 rupií (Rs) sahá do roku 1876, kdy byla vydána první bankovka tohoto nominálu. Byla vydávána jako uniface až do roku 1902 a katalogizována je v označení Pick #13 (A–b).
Jako předposlední bankovka 5 rupií byla vydána v roce 1967 jako ND Pick #30 ve variantách a, b, c a r. Pouze pro úplnost dodáváme, že poslední bankovkou tohoto nominálu byla Pick #34 (ND 1985).
Chceme se nyní věnovat bankovce z roku 1967, 5 rupiím, kde dominantou A je portret královny Elizabeth II., který nahradil do roku 1940 používaný portret krále George VI.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
