PENĚŽNÍ REFORMA 1953 Státem okradený národ
Po skončení druhé světové války se Československo potýkalo se značnými hospodářskými problémy.
Druhou měnovou reformou se sice podařilo konsolidovat poměry v obou částech republiky, stále však zůstávala nedořešena otázka vázaných vkladů. Ty měl od roku 1947 spravovat Likvidační fond měnový, jehož politika se ale z dlouhodobého pohledu jevila spíše jako sporná a ve svém důsledku narušoval další emisní zásahy do měnové politiky země.
Kola hospodářství se roztáčela jen velmi pozvolna, díky čemuž se stát potýkal i s enormními deficity státního rozpočtu. Například jen v roce 1946 činil schodek 26,2 mld. Kčs, což v té době obnášelo plných 41 % všech státních výdajů. Komunistickým pučem z února 1948 a následným směrováním na Sovětský svaz se země přeorientovala nejen na socialistický systém řízení hospodářství, ale ve svém důsledku se de facto odřízla i od západních zdrojů financování. Vraťme se ale na chvíli zpět do listopadu 1945. Druhá měnová reforma měla za cíl nejen zavedení jediné měny na celém území republiky, ale také snížit množství oběživa. Výměnný kurz byl stanoven v poměru 1:1 do maximální výše 500 Kčs.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Luboš Charvát Mistři české numismatiky
Autor řady českých medailí a mincí Luboš Charvát začínal jako rytec.
Tím se vyučil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, odkud po maturitě přešel do Jablonecké bižuterie. Od roku 1992 pracuje na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou jako odborný pedagog pro obor rytí kovů. První minci ČNB realizoval v roce 2002. Sám sebe považuje spíše za řemeslníka než výtvarníka. Přiznává, že blízké jsou mu zejména technické motivy, ostatně už v dětském věku stavěl modely letadel a lodí. Rád ale zpracovává také portréty. Luboš Charvát má rozvinutý smysl pro humor, díky němuž je oblíben i mezi studenty.
Původně jste vystudoval obor rytecký. Kdy jste se sám stal aktivním tvůrcem numizmatiky?
K navrhování medailí a mincí do soutěží jsem se dostal až při práci učitele na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, kde se soutěží zúčastňovalo více výtvarníků i studentů. Abych se přiznal, tak se nepovažuji za výtvarníka, ale především za řemeslníka. Vždy mě velice bavilo především rytectví.
K nízkému reliéfu se však pravidelně vracíte a vaše návrhy rozhodněv propadlišti dějin nekončí. Čím vás práce medailéra přitahuje?
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU