Mária Poldaufová Mistři české numismatiky
Mária Poldaufová patří k nejznámějším tvůrcům pamětních medailí a mincí na Slovensku.
Díky řadě realizací a ocenění je ovšem známá také v zahraničí. Mezi její největší úspěchy patří vítězství v Mezinárodní soutěži v designu mincí, kterou vyhlásila japonská mincovna. Pravidelně se zúčastňuje výstav FIDEM a výstav organizovaných Sdružením medailérů Slovenska. Její jméno je spjato s kremnickou mincovnou, pro niž dlouhá léta pracovala. Mária Poldaufová od malička miluje pohyb, dodnes si například ráda zalyžuje nebo zajezdí na kole.
Loni jste v Tokiu převzala cenu za první místo v Mezinárodní soutěži v designu mincí za rok 2011. Co pro vás toto ocenění znamená?
Pro mě tato událost znamená velice moc. Soutěže jsem se zúčastnila poprvé a hned jsem vyhrála, takže to vnímám jako takovou vrcholnou tečku za svou tvůrčí činností.
Jak dlouho trvá vaše aktivní kariéra?
Po ukončení umělecké průmyslovky jsem nastoupila do ateliéru v mincovně v Kremnici a tam jsem pracovala přesně čtyřicet roků a čtyřicet dnů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
