JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (24) Ražba kilové pamětní medaile z drahých kovů
Při cestách do zahraničí, zejména na světových mincovních veletrzích v Basileji a v Berlíně, jsme se seznamovali s novinkami, kterými se snažili naši kolegové překvapit.
Razili nejen pro své domácí sběratele, ale především pro obrovský mezinárodní trh, ve kterém figurují miliardové sumy dolarů ve zlatých ražbách. Je to globální byznys, kterého se účastní nejsilnější světoví hráči v obchodování se zlatem. Slitky ve formě cihel jsou zajímavým artiklem od 1000 gramů a výše.
Zlaté cihly v trezorech bank mají hmotnost 12 440 gramů (400 Oz). Jedná se o velmi silnou mezinárodní loby, kde mincovny nemají své místo. Jedna je však výjimkou. Vídeňská mincovna zde zastupuje Rakouskou centrální banku, neboť spravuje státní zlaté rezervy. Pohyby zlata se tady počítají v řádech tun. Zde jsem také poprvé uviděl, jak vypadá masová ražba zlatých mincí. Naše dosavadní ražby v maximální hmotnosti 31,1 gramů (1 Oz) odpovídaly technickým možnostem medailových lisů, jedná se hlavně o tonáž a zdvih. Neměli jsme ani otestovaný trh, jak by reagoval, kdyby se objevil produkt, který by se prodával v řádu stovek tisíc korun. Dosavadní jednouncové mince ČNB, nebo naše medaile stejné hmotnosti, se prodávaly za cenu do 50 000 Kč za kus. To jsme považovali za limitní, co je český zákazník ochoten za pamětní ražby zaplatit. Na druhé straně jsme viděli, že máme zákazníky, kteří u nás nakupují veškeré ražené zlato emitované centrální bankou a náš emisní plán ražeb v tomto kovu si rezervují na celý rok dopředu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Španělsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (5)
Španělsko leží na Pyrenejském poloostrově a pro svou výbornou námořní polohu mělo možnost expandovat se svými koráby jak do středomoří, k africkým břehům, tak i mnohem dále směrem na západ přes otevřený oceán.
Kuba
Kuba byla objevena janovským rodákem Kryštofem Kolumbem dne 27. 10. 1492, kdy se na pokyn španělského dvora vydal hledat novou cestu do Asie pro exotické koření v Evropě tolik ceněné. Po vylodění dostala dnešní Kuba jméno Juana, podle jména syna španělského královského páru. Zde se také mořeplavci poprvé měli možnost seznámit s kouřením tabáku, který doposud neznali. Tato první výprava skončila nezdarem pro novou cestu do Asie, a proto byla vypravena v roce 1494 výprava druhá, za které se již pobřeží Kuby zkoumalo spolu s okolními ostrovy. Kolumbus přesvědčen, že našel pobřeží Asie obrátil koráb na cestu zpět do Španělska. Během pár let Španělé začali s kolonizací nejen Kuby, ale také Espaňoly (dnešní Jamajky).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
