Pamětní mince exotických států.

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (9) Církevní aristokracie
Katoličtí preláti svými zakázkami rozvíjeli barokní formy ve všech sférách výtvarného umění.

Nezadali si přitom se svými středověkými předchůdci, kteří, stejně intenzivně, podporovali výtvarné umění své doby. Baroko se u nás markantně projevilo i na mincích a medailích vysokých církevních hodnostářů, jejichž jména už většinou nebyla česká.

Biskupský palác v Olomouci byl pro zdejší měšťany stále ještě novostavbou, když před ním roku 1694 zastavily tři kočáry. Z prvního, s vévodským erbem na dvířkách, vystoupil bledý chlapec, kolem kterého se ihned shlukla početná skupina štolbů, komorníků a tajemníků. „Tohle je opravdu nový pan koadjutor?“ šeptali si sloužící z biskupského paláce. Ti zasvěcení je nenechali na pochybách, bylo tomu skutečně tak. Pomocný biskup olomoucký, Karel Josef Johann Lotrinský, se právě ujímal svého dalšího úřadu. Bylo mu čtrnáct let.
Barokní biskupové a arcibiskupové reprezentovali katolickou církev, tedy nadnárodní, centrálně řízenou organizaci, s pevným místem v mocenské struktuře Evropy. Nebyl důvod, aby pocházeli ze země, kde zastávali úřad. V Českém království, ve kterém ještě doznívala rekatolizace, byl jejich cizozemský původ spíš žádoucí. Monarchie se už stabilizovala ve své absolutistické podobě a propojování světské a církevní moci vyplývalo ze situace. Docházelo k němu sice již v renesanci, ale v 17. století, v zemích s dominancí katolické církve, patřilo k dobových charakteristikám.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.

Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.

Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU