JEJÍ VELIČENSTVO MARIE TEREZIE
Když se před 300 lety Marie Terezie 13. května 1717 narodila, přijali to její rodiče, vídeňský dvůr i celá Vídeň s rozpaky.
Oslavy narození druhého dítěte císařsko-královského páru byly provázeny zklamáním, že je to dcera, a nikoli mužský potomek, který by se stal následníkem trůnu. Její rodiče byli ještě mladí (32 a 26 let) a mohli doufat, že se jim později narodí chlapec. Proto mohla Marie Terezie prožívat vcelku bezstarostné dětství, aniž by se ji kdo snažil vychovávat k budoucímu poslání panovnice v rozsáhlé habsburské říši. Bezstarostnost a poklidnost dětství a mládí Marie Terezie kontrastuje s pozdějšími problémy po převzetí vlády v monarchii. Doba její čtyřicetileté vlády byla naplněna nepřetržitým proudem vzrušujících dějů, rozmanitých událostí a významných přeměn.
Marie Terezie byla dcerou císaře Karla VI.1 a jeho choti Alžběty Kristýny.2 Pokud bychom chtěli charakterizovat dlouhé období vlády Karla VI., byl by jistě jedním z nejdůležitějších faktorů veškeré jeho politiky boj o prosazení tzv. Pragmatické sankce.3 (obr. 01) Karel VI. ji vydal již v roce 1713, tedy v době, kdy ještě neměl žádné děti. Tento právní dokument z 19. dubna 1713 obsahoval dvě obzvlášť důležité zásady. Zaprvé Karel VI. prohlásil své državy za „indivisibiliter ac inseparabiliter“, za nedělitelné a nerozdělitelné,4 a vytvořil tak v duchu šlechtického práva majorát5, který mohl být děděn pouze nerozdělený. Poprvé tak byla habsburská monarchie v oficiálním dokumentu chápána a uznána jako celek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.
CENA-ZLATA .CZ