Nejdražší česká zlatá mince se vydražila za 1.200.000 Kč !
Těchto mincí se dochovalo pouze 8 ks. V prosinci 2006 se tento zlatý svatováclavský dvoudukát vydražil za neuvěřitelný 1 milion 200 tisíc korun.
Je to dosud nejvyšší cena zaplacená za československou minci.
Dražba dvoudukátu o váze sedmi gramů začínala na vyvolávací ceně 200 tisíc korun. Dražbu pořádala aukční síň Meissner - Neumann a v nabídce tu bylo 627 vzácných mincí z kolekce Karla Hackenschmieda, jenž uložil svoji sbírku na přelomu let 1937 a 1938 do bankovního sejfu, ze, kterého byla vyndána až na podzim 2006. Sbírka se prakticky celá rozprodala. Jednalo se přitom o unikátní a ucelený soubor mincí. Hackenschmied pracoval jako rada na československém ministerstvu financí a sbíral jen to nejkvalitnější co tehdejší numismatický trh nabízel. Vysoký finanční výnos z prodeje takové sbírky po 69 letech přitom není ojedinělý.
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
CENA-ZLATA .CZ