SOVEREIGN 2017
200 let od zavedení sovereignu
1. července 2017 oslavila Velká Británie 200 let od znovuzavedení zlaté mince v hodnotě 20 šilinků: sovereignu. Sovereign se během své moderní existence stal jedním ze symbolů Británie, celosvětově obchodovanou mincí a žádaným nominálem pro sběratele. Royal Mint uctila toto výročí kolekcí sovereignů, která se vrací k původnímu reversu Benedetta Pistrucciho z roku 1817.
Sovereign
Příběh sovereignu začal před více jak pěti stoletími za vlády Jindřicha VII. Po roce 1604 následovala dlouhá pauza, kdy zlatým mincím vládla guinea. Napoleonské války a nedostatek stříbrného oběživa přiměly v letech 1816–1817 Británii k provedení rozsáhlé mincovní reformy. Royal Mint se přestěhovala do nové lokality na Tower Hill a dočkala se nových parou poháněných strojů. Byl zaveden zlatý standard a na scéně se objevily nové nominály. Jednou z klíčových změn bylo znovuzavedení mince v hodnotě 20 šilinků, označované jako pound neboli sovereign. Protože měl sovereign obíhat po boku 21 šilinkové guiney, bylo třeba, aby se dostatečně odlišoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Ze světa kovových známek (23)
Známky šlechty v Čechách (1)
Pomineme–li početní peníze a žetony komemorativního charakteru, lze konstatovat, že známek vydaných u nás panstvem je až do poloviny XIX. století jako šafránu. Podnikatelské aktivity české šlechty – zpracovávání kovů a důlní podnikání, které s rybníkářstvím a pivovarnictvím přinesla jagellonská doba, dokládá pouze několik ražeb.
Jedny z nejstarších českých ražeb vydaných panstvem jsou důlní známky Kryštofa Karlovice (Christoph von Carlowitz) z Červeného Hrádku (1507–1578) (obr. 1). Karlovic původem z lužickosrbského (saského) rodu (inkolát obdržel roku 1558) byl významný aristokrat své doby, humanista, přítel a stoupenec Erasma Rotterdamského a diplomat ve službách císařů Karla V., Ferdinanda I. a Maxmiliána II. i saských kurfiřtů Moritze a Augusta. Exkluzivní kontakty s Ferdinandem I. napomohly k jeho jmenování horním hejtmanem v Jáchymově. Úřad zastával v letech 1558–1562. Byl rovněž důlním podnikatelem a v letech 1554–1564 rozvíjel na svých panstvích těžbu kamence. Kromě panství Červený Hrádek držel obce Horu sv. Kateřiny, Drmaly a Háj v Krušných horách, které jeho dědicové prodali počátkem 80. let XVI. stol. Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic. Připomíná jej do současnosti dobře zachovalý náhrobek ve farním kostele v Jirkově. Karlovic je na dvou svých boletách uveden pouze rodovým znakem – třemi spojenými jetelovými lístky, litery WG bývají interpretovány jako Wassergefäss čili vědro vody. První Karlovicovu známku s hodnotou I uveřejnil Josef Neumann v souboru neurčených ražeb dodatku na samém konci pátého dílu soupisu měděných ražeb (Neumann 1872: 506, č. 33047), dvě horní bolety zmiňuje E. Fiala (Fiala 1924: 9).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
CENA-ZLATA .CZ