Svatý Václav Český patron na moderních ražbách
Odkaz nejznámějšího českého světce a zemského patrona svatého Václava byl po staletí vděčným tématem tvůrců mincí.
A tradice rozhodně nekončí ani v moderní době:
díky volnému konkurenčnímu prostředí je legendární kníže na ražbách zobrazován častěji než kdykoliv předtím. Připomeňme si některé z nich.
Změna politického systému v roce 1989 byla začátkem nové éry české mincovní a medailérské tvorby. Tři roky po takzvané Sametové revoluci vzniká Česká mincovna, která navázala na mincovnu v Kremnici. V roce 2011 se na českém numizmatickém trhu objevil další silný hráč - Pražská mincovna. Ani jeden z producentů nevynechává možnost připomenout českého světce na výročních či mimořádných ražbách. K zajímavým a dějepisně poučným počinům patří repliky historických mincí se svatým Václavem. Tou je i tolar, jehož originál začal razit olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein. Mocný církevní hodnostář totiž v roce 1608 získal od císaře Rudolfa II. mincovní privilegium. Tím bylo olomouckým biskupům navráceno právo, které garantovaly už listiny z jedenáctého století. Na lícní straně tolarové mince je zobrazena postava legendárního českého patrona se štítem a korouhví. Rub zdobí tři Dietrichsteinovy znaky rozbíhající se od středu v úhlech po sto dvaceti stupních. Stříbrná replika navíc obsahuje letopočet 2004 a značku mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Jozef Bubák Vzpomínka na autora slovenských bankovek
Počátkem roku nás v rozmezí dvou týdnů opustily hned dvě významné osobnosti, které svou tvorbu spojili se světem bankovek.
28. ledna zemřel Oldřich Kulhánek, kterému jsme věnovali krátkou vzpomínku v minulém čísle a 11. února poté autor novodobých slovenských bankovek – Jozef Bubák.
Narodil se 23. dubna 1950 v Komárně. V letech 1963 až 1968 navštěvoval v rodném městě lidovou školu umění pod vedením akademického malíře Františka Chrástka. Po jejím absolvování nastoupil na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislave, kde mu přednášeli Dezidor Milly, Petr Matejka, nebo například František Gajdoš. Při jejím ukončení získal za vynikající studijní výsledky prestižní Cenu Martina Benku.
Mezi lety 1975-1978 působil jako odborný asistent na Fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě a od roku 1978 se již plně věnoval malířství na volné noze. Netvořil však jen grafiky, k nejvýznamnějším dílům patří i jeho nástěnné malby pro Národní onkologický ústav v Bratislavě a i na dalších místech po celém Československu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
