Jak se dělá mincovna (5) Shánění lisů pro mincovnu
Skládání poznatků do ucelené koncepce, které by vyústilo ve vypracování technické a stavební části projektu mincovny, bylo ještě daleko. Náš vstup na jeviště ve hře mincovna, už ale byl ve větším proudu, než jsme tušili.
My jsme zatím navštívili dvě mincovny a poznali jsme jednoho výrobce mincovních polotovarů. Hra o nás byla už dávno rozehrána. Netušili jsme, jak je rodina mincovního průmyslu relativně malá a jak se všichni dobře znají a jsou navzájem propojeni. Nikdy už se nedozvím, jakými kanály se informace o nás šířily. V odborných kruzích v Evropě se vědělo, že v Čechách se připravuje realizace nové privátní mincovny, jejíž vznik si přeje ČNB.
Dlouho jsem si myslel, že nejsilnějšími subjekty v mincovní výrobě jsou jednotlivé státní mincovny. Postupně jsem zjišťoval, že tomu úplně tak není, a že na trhu figurují silné firmy těžkého strojírenství. Ty jsou vlastněny zpravidla ještě silnějšími finančními
subjekty, které nikdo ani pořádně nezná. Vyznat se v této složité struktuře bylo nad naše nováčkovské síly. Byli jsme si vědomi, že si s námi asi pohrává nějaká neznámá síla. Bylo to
jako se slunečními paprsky, pouhým okem je nevidíme, ale jejich následky na spálené kůži všichni známe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (28) Známky polévkových ústavů a kuchyní
K ulehčení údělu potřebných byly od poloviny 19. století na řadě míst Čech, Moravy a Slezska zakládány polévkové ústavy, spolky na podporu chudých žáků, městské, obecní a lidové kuchyně, koncem první světové války také válečné kuchyně.
Ať už se nazývaly jakkoliv, společné jim bylo jedno - k usnadnění administrativy vydaly provozní známky, které se uplatňovaly při výdeji jídla.
Polévkové ústavy a veřejné kuchyně zakládaly soukromé osoby, spolky a církevní instituce. Tyto humanitární a podpůrné organizace, většinou odkázané na milodary občanů někdy i v naturáliích, často prostřednictvím známek, které potřební dostávali zdarma nebo za režijní cenu, zabezpečovaly pro chudé děti a nezaměstnané alespoň jedno teplé jídlo denně. Helmut Hirschberg1 uvádí, že pravzor těchto organizací pro ústavy ve Vídni byl berlínský spolek založený roku 1866 filantropkou Linou, nikoli Lisou Morgenstern2 (1830–1909). Ta uveřejnila řadu prací na téma charity, krom jiného vydala i návod k zakládání a provozování lidových kuchyní Hilfsbuch zur gründung, Leitung und Kontrolle von Volksküchen, Berlin 1892.
Nejstarším polívkovým spolkem v Čechách (a druhým nejstarším dobročinným spolkem v Praze4), který vydal kovové známky, byl pražský Privat Verein zur Unterstuitzung der Armen čili Soukromý spolek pro podporu chudých, založený již v roce 18015. Jeho ražby jsou zachyceny v prodejním soupisu Killianovy sbírky, což je datuje před rok 1857. Eduard Polívka6 je dokonce vročil do doby kolem roku 1830. Byly ražené z mědi a mosazi v pěti tvarech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
