20 birr, Lucy, 2007 Etiopská miléniová mince
Můj vztah k africkým mincím je čistě laický. Líbí se mi, pokud mají výraznou ražbu, ze které lze vyčíst příběh, a ocením, pokud jsou z kovu, který je mi nejbližší, to znamená ze stříbra.
Občas si nějakou přivezu sama ze svých cest a skutečně výjimečně si ji objednám u afrických přátel. Tentokrát jsem zatoužila po stříbrné miléniové minci z Etiopie, možná proto, že je má jednoznačnou symboliku a mimořádné provedení. Získala jsem ji do svého držení několik dní před svými lednovými narozeninami a je tak nádherná, že jsem si ji zařadila do sekce unikátních afrických artefaktů, společně se šperky.
Je jako i šperk balena. V samostatné modře vypolstrované mincovní krabičce, v plastové folii a bankovním certifikátem autenticity. Na averzu je oficiální logo etiopského milénia, což je zrnko kávy, tedy plodiny, kterou Etiopie dala světu a pochopitelně oficiální logo Národní etiopské banky. Doprovodný text je dvojjazyčný, amharský a anglický. Na reversu je pak zachycena jedna z nejzajímavějších světových fosilií, tzv. Lucy, což jsou kosterní pozůstatky předchůdce člověka staré 3,2 milionu, neboť se Etiopie s hrdostí prezentuje
jako kolébka lidstva. Jejich popis je opět amharský i anglický.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (27) Ražba replik historických mincí
Jezdit v létě na dovolenou za teplým mořem se pro mě po roce 1989 stalo pravidelnou samozřejmostí.
Z drsného jabloneckého počasí to bylo více než příjemné. V zimě roku 1995 jsme s manželkou připravovali další letní dovolenou pro rok 1996, kdy se mi přiblížily narozeniny poprvé s pětkou na začátku počítadla.
Padesátku jsem si nikterak zvlášť nepřipouštěl, ale vybrat si dovolenou výhradně podle svého gusta mi nepřipadalo vůbec sobecké. Na otázku mé ženy, kam bych chtěl jet, nebo co bych si přál zažít, jsem měl jednoznačnou odpověď: „Chci jet na poznávací zájezd antickým Řeckem. Žádné válení u moře. Poletíme do Athén. Uvidíme Akropoli, Maratón, Thermopyly, Mykény, Epidauros, Delfy.“ Chtěl jsem si splnit dávný sen. Poznat místa, o kterých jsem se učil v dějepise jako malý kluk. Znova si oživit činy bájných hrdinů řecké mytologie. Podívat se na památky a poznat kulturu, která je základem evropské civilizace. V roce 1996 už třetím rokem mincovna úspěšně prosperovala a problematika ražby oběžných mincí se stávala běžnou rutinou. Začaly se dařit i pamětní ražby z drahých kovů. Na letní dovolené nebylo pro
mě nic lákavějšího, než navštívit muzeum antického umění v Athénách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
