Ze světa kovových známek (23)
Známky šlechty v Čechách (1)
Pomineme–li početní peníze a žetony komemorativního charakteru, lze konstatovat, že známek vydaných u nás panstvem je až do poloviny XIX. století jako šafránu. Podnikatelské aktivity české šlechty – zpracovávání kovů a důlní podnikání, které s rybníkářstvím a pivovarnictvím přinesla jagellonská doba, dokládá pouze několik ražeb.
Jedny z nejstarších českých ražeb vydaných panstvem jsou důlní známky Kryštofa Karlovice (Christoph von Carlowitz) z Červeného Hrádku (1507–1578) (obr. 1). Karlovic původem z lužickosrbského (saského) rodu (inkolát obdržel roku 1558) byl významný aristokrat své doby, humanista, přítel a stoupenec Erasma Rotterdamského a diplomat ve službách císařů Karla V., Ferdinanda I. a Maxmiliána II. i saských kurfiřtů Moritze a Augusta. Exkluzivní kontakty s Ferdinandem I. napomohly k jeho jmenování horním hejtmanem v Jáchymově. Úřad zastával v letech 1558–1562. Byl rovněž důlním podnikatelem a v letech 1554–1564 rozvíjel na svých panstvích těžbu kamence. Kromě panství Červený Hrádek držel obce Horu sv. Kateřiny, Drmaly a Háj v Krušných horách, které jeho dědicové prodali počátkem 80. let XVI. stol. Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic. Připomíná jej do současnosti dobře zachovalý náhrobek ve farním kostele v Jirkově. Karlovic je na dvou svých boletách uveden pouze rodovým znakem – třemi spojenými jetelovými lístky, litery WG bývají interpretovány jako Wassergefäss čili vědro vody. První Karlovicovu známku s hodnotou I uveřejnil Josef Neumann v souboru neurčených ražeb dodatku na samém konci pátého dílu soupisu měděných ražeb (Neumann 1872: 506, č. 33047), dvě horní bolety zmiňuje E. Fiala (Fiala 1924: 9).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
20 birr, Lucy, 2007 Etiopská miléniová mince
Můj vztah k africkým mincím je čistě laický. Líbí se mi, pokud mají výraznou ražbu, ze které lze vyčíst příběh, a ocením, pokud jsou z kovu, který je mi nejbližší, to znamená ze stříbra.
Občas si nějakou přivezu sama ze svých cest a skutečně výjimečně si ji objednám u afrických přátel. Tentokrát jsem zatoužila po stříbrné miléniové minci z Etiopie, možná proto, že je má jednoznačnou symboliku a mimořádné provedení. Získala jsem ji do svého držení několik dní před svými lednovými narozeninami a je tak nádherná, že jsem si ji zařadila do sekce unikátních afrických artefaktů, společně se šperky.
Je jako i šperk balena. V samostatné modře vypolstrované mincovní krabičce, v plastové folii a bankovním certifikátem autenticity. Na averzu je oficiální logo etiopského milénia, což je zrnko kávy, tedy plodiny, kterou Etiopie dala světu a pochopitelně oficiální logo Národní etiopské banky. Doprovodný text je dvojjazyčný, amharský a anglický. Na reversu je pak zachycena jedna z nejzajímavějších světových fosilií, tzv. Lucy, což jsou kosterní pozůstatky předchůdce člověka staré 3,2 milionu, neboť se Etiopie s hrdostí prezentuje
jako kolébka lidstva. Jejich popis je opět amharský i anglický.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
