MACAU–SOUČÁST VELKÉ ČÍNY Monetární systém a stručná historie MILOŠ KUDWEIS
Macau (澳門; zjednodušené znaky: 澳门; pinyin: Àomén, portugalsky Macau) je bývalá portugalská kolonie, od roku 1999 zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky.
V literatuře je Macao označováno jako jedna ze součástí tzv. velké Číny. Oficiální měnou na Macau je pataca (sing.;plurál patacas). Dílčí jednotkou pataca je avos2a - b (1/100). ISO kód měny je MOP. Pataca je pevným kurzem (1 : 1–1.03) navázána na hongkongský dolar (HKD; také HK$).
Termín pataca se dříve objevoval v různých variantách, jako je patacao, patace, pattacon nebo patagon. Zcela původně termínem pataca jsou značeny mince, ražené portugalským panovníkem Petrem II na území Brazilie. Později se pojmem pataca označovalo, především na území Brazilie, peso. Označení tereziánský tolar nahrazoval termín pataca v portugalských koloniích v oblasti severovýchodní Afriky. Pataca byla v letech 1910–1968 také měnovým systémem tzv. portugalského Timoru (Pick#1–Pick#30). Tyto bankovky tištěné prostřednictvím Banco Nacional Ultramarino (od roku 1905 také na území Macaa) v Lisabonu nebo Bradbury Wilkinson v Londýně byly označovány na reverzu termínem PAGÁVEL EM TIMOR. Dílčí jednotkou také v tomto případě byl avos.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Historická mince jako inspirace Medailéři a pražský groš
Oběžné mince a medaile měly vždy leccos společného, přinejmenším výtvarnou formu a autora.
Ve starých mincovnách uměli řezači želez udělat podle objednávky stejně dobře razidlo pro minci i pro medaili. Kupodivu ani dnes se tahle souvislost úplně neztratila. V seznamech realizací mnoha soudobých medailérů najdeme vedle sebe medaile i mince. V osobě jejich autora však můžeme pozorovat ještě jednu, méně obvyklou vazbu.
Zvláštní případ propojení mince a medaile nastane ve chvíli, kdy si umělec vypůjčí starý mincovní obraz pro svou aktuální práci. Není přitom důležité, jestli právě pracuje na medaili nebo pamětní minci, protože ta má, navzdory nominálu, blíž k medaili než k oběžné minci. Zápůjček tohoto druhu bývá kupodivu dost. Bude to tím, že reliéfy dobových mincí nesou ve svých pregnantních kompozicích množství informací vyjádřených úspornými a přitom účinnými výtvarnými prostředky. Využití se tedy přímo nabízí. V mincovních reliéfech jsou asi nejvýraznější figurální motivy, zejména hlavy, poprsí nebo celé figury. Dále mince disponují například motivy heraldickými, reliéfy staveb a jejich souborů, také mnoha věcnými náměty a jejich skladbami. To vše, kromě již zmíněného nominálu, doplňuje ornament, dobové písmo a někdy, zejména v pozdějších dobách, i letopočet..
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
