Inspirace ve starověku Moderní oběžné izraelské mince
Každá země má zájem o uchování své historie jako celku v kolektivní paměti národa, ale i o uchování paměti na významné mezníky svých dějin či na vynikající osobnosti vědy, kultury, umění nebo státnosti, které svůj národ proslavily.
Jednou z možností jak připomenout dějinné události nebo význačné historické osobnosti, je tyto události či osobnosti zvěčnit na poštovních známkách či na mincích, ať již pamětních nebo oběžných. Známky a mince jsou ty, s nimiž se lidé většinou denodenně setkávají. Bývalé Československo (1918-1992) mělo v tomto ohledu opravdu dlouholetou tradici. Většina československých pamětních mincí připomínala historické momenty v životě Čechů a Slováků nebo významné osobnosti jejich dějin. Není jistě nutné zdůrazňovat, že československé pamětní mince mají kromě své velké historické výpovědní hodnoty i vynikající uměleckou úroveň. Také dnešní oběžné mince České republiky čerpají z bohatých českých dějin. Mince 1 Kč nese reliéf stylizované svatováclavské koruny, 2 Kč zdobí reliéf velkomoravského gombíku, na 10 Kč je vyobrzaen brněnský hrad Špilberk ze 13. století, 20 Kč zdobí reliéf jezdecké sochy svatého Václava (zavražděn r. 935) a na 50 Kč je panorama Hradčan, sídla českých králů a prezidentů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
MISTŘI PADĚLATELÉ (1) Giovanni da Cavino a Nicolaus Seeländer
Pravá nebo falešná? Tuto otázku si sběratelé mincí kladou po celá staletí.
Falza ke škodě sběratelů nejsou záležitostí posledních desetiletí, již renesanční numismatici se museli potýkat s podvodníky vyrábějícími „rarity“. Kdo byli první padělatelé, co je vedlo k výrobě falz a podařilo se jim obelstít tehdejší sběratele?
Říká se že, padělání mincí je staré jako mince samy a totéž platí také padělcích mincí ke škodě sběratelů. Mince byly sbírány již v antice a zájem o ně neopadl ani v ranném středověku. V Itálii 14. století pak s příchodem humanismu vypukla doslova sběratelská horečka. Humanisté a šlechta fascinovaní „nově objeveným“ Římem začali utrácet obrovské sumy za antické umění a věci denní potřeby. Mezi první známé sběratele mincí patřil i florentský básník a učenec Francesco Petrarca (1304–1378), který se na základě studia ikonografie a epigrafiky snažil spojit jemu předložené římské mince se zprávami antických autorů. Numismatika byla od počátku výsadou mocných a bohatých. Italské šlechtické rodiny jako Sforza v Miláně, Este ve Feraře a Medici ve Florencii rozmnožovaly své sbírky po mnoho generací. Inventář sbírky vyhotovený rok po smrti bankéře a politika Cosima de Medici (1389–1464) obsahoval 100 zlatých a 503 stříbrných antických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
CENA-ZLATA .CZ