Erotika v numismatice Repliky starověkých spintrií
Podnícen kolegy z numism. branže, kteří si všimli nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů.
Podnícen kolegy z numismatické branže, kteří si všimli určitých nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů – spintrií.
Mnou vyrobené kopie byly autorem článku považovány za originály, byť jsou zhotovené z jiného materiálu než jejich starověké předlohy a navíc signovány. Jeden typ mé signatury, kombinace písmen P a S – možno číst i jako SP, byl mylně považován autorem článku za zkratku latinského slova spintriae, což znamenalo prodejného muže – prostituta a dalo později název těmto výjimečným žetonům.
Zabývám se již od dětství zhotovováním replik historických mincí. Před několika lety mě inspirovaly spintrie k myšlence popularizace antických mincí skrze možnost zájmu širší veřejnosti o tyto poutavé antické žetony. Jak bylo zamýšleno, tak se stalo a repliky římských spintrií jsou poměrně četně prodávané položky v porovnání s kopiemi řeckých a římských mincí ze stránek antiquanova.com. Dále jsou pro mne rytiny spintrií příležitostí, kdy se mohu výtvarně víc realizovat na volnějších figurálních námětech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV.
Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.
V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.
Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU