Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (25) Příprava ražby euro mincí
Člověk velké události zažívá mnohokrát za život, ale málokdy si je dostatečně uvědomuje.
Teprve s odstupem času, v souvislosti s dalšími prožitky zjišťuje, že si v návalu shonu neuvědomil, že velkou událost nějak přešel a pořádně se jí nevěnoval. Říká si, příště si dám větší pozor. Nesmím se věnovat všedním starostem a teď je ten významný okamžik, na který se dokážu správně koncentrovat.
Takový historický okamžik, který jsem si dostatečně uvědomoval a hluboce prožíval, byl vstup ČR do EU. Skutečnost, že jsme plnoprávnými Evropany, mě naplňovala zvláštní pýchou. Konečně jsme to dokázali. Dne 1.5. 2004, kdy se Česká republika stala členem velké rodiny evropských zemí, byl konec přípravného období, faktické členství právě začalo. Každý se s tímto faktem vyrovnával po svém. Pro mincovnu jsem v tomto okamžiku viděl velkou výzvu. Od 1. 1. 2002 prvních 8 zemí Unie začalo platit novými bankovkami a mincemi společné měny, s přiléhavým názvem - euro. Ve firmě jsme přestali sledovat kurz české koruny vůči německé marce a rakouskému šilinku. Zajímal nás vztah koruny k nové měně našich dodavatelů střížků z Německa a z Rakouska.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
