Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
100 Kč 2019
První česká pamětní bankovka
Zpravidla vás informujeme o emisi nových českých pamětních mincí. V tomto čísle můžeme vůbec poprvé pojednat o emisi pamětní bankovky, nominální hodnoty 100 Kč ke 100. výročí budování československé měny, kterou vydala Česká národní banka 31. ledna 2019 na základě vyhlášky č. 20/2019 Sb. Jedná se nejen o první pamětní bankovku ČNB a české měny, ale de iure naši první pamětní bankovku vůbec.
Historie budování samostatné československé měny se začala psát brzy po vzniku Československa na konci roku 1918. Reakcí na nedostatek zákonného rakousko-uherského oběživa byla příprava poukázek Zemské banky království Českého, ale rychlá změna hospodářské situace vedla prvního československého ministra financí Aloise Rašína k urychlení příprav měnové reformy a osamostatnění československé měny formou okolkování bankovek Rakousko-uherské banky vyšších nominálních hodnot. Na základě tzv. zmocňovacího zákona z 25. února 1919 došlo k uzavření státních hranic, kolkování bankovek a ve dnech 3.– 12. března i k jejich výměně, při níž byla zadržena polovina soukromé držby oběživa podléhajícího okolkování.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
