Úvod do grošového období (11) Padělky, falza, kopie a poklady
Od okamžiku, kdy existují mince, existuje současně i snaha po jejich padělání. Z numismatického hlediska dnes rozlišujeme mincovní padělky a falza.
Zatímco padělek byl zhotoven za účelem obohacení výrobce uvedením padělku do oběhu ve funkci platidla a je tedy dobovým dokladem. nepoctivosti a padělatelství; numismatické falzum bylo zhotoveno v pozdější době a jeho určením je oklamat sběratele. Mincovní padělek
je tedy cenným historickým dokumentem a pramenem, často cennějším než originál padělané mince (srov. např. měděné groše Václava IV.). Naproti tomu falzum je bezcenným produktem nepoctivého jednání.
Vedle padělků a falz existuje ještě třetí kategorie nepůvodních ražeb a jimi jsou kopie a napodobeniny. V případě pražských grošů byla během 20. století v ydána celá řada mincí, které se inspirovaly obrazem pražských grošů nebo pražské groše více či méně obrazově imitovaly. K takov ým kopiím patří např. pamětní kutnohorský groš ražený v období 1. Československé republiky, dále pamětní groše prodávané jako turistický suvenýr ve Vlašském
dvoře v Kutné Hoře (hliníkové odražky si mohli návštěvníci sami v yrazit), of iciální ražby medailového charakteru nebo mince z řady replik středověkých mincí brněnské f irmy Antiquanova medailéra Petra Souška. Tyto repliky se zpravidla obrazem, značkou, často i kovem odlišují zřetelně od originálů. I přesto se ale poměrně často najdou poctiví prodejci, kteří neváhají kopii v ydávat za originál. Zvláště aukční servery jsou takových případů plné – viz také diskuse na sberatel.com.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Heraldika na mincích a medailích (4)
Renesance - čas změn
Renesanční výtvarné umění bývá obecně považováno za jeden z vrcholů evropské kultury. Když se však zeptáme na toto období heraldiků, budeme překvapeni. Renesanční heraldiku považují ve srovnání s gotikou za krok zpět, pokud ne rovnou za úpadek. Rozpor mezi oběma pohledy je zjevný a zaslouží si naši pozornost.
Někdy po roce 1421 šli úzkou uličkou středověké Florencie dva umělci zcela ponořeni do odborné debaty. Starší z obou, architekt Filippo Bruneleschi, předvedl před chvílí sochaři Donatellovi svou právě dokončenou novostavbu. Nešlo o palác nebo chrám, ale o městský nalezinec Ospedale degli Innocenti. Donatella uchvátil civilně působící horizontální objekt, respektující lidské měřítko, se vzdušnou sloupovou arkádou. Bylo to něco úplně jiného, než jak se stavělo dosud. Architekt i sochař tušili, že se na obzoru právě objevily kontury nového slohu. Žádný sloh nevznikne samozřejmě ze dne na den. Také renesance se připravovala víc než sto let v jednotliv ých dílech inspirovaných antikou a humanismem. V první polovině 15. století se snahy o něco nového materializovaly v jednotný sloh, který po architektuře ovlivnil všechny obory umění. Malíři se učili perspektivě, spolu se sochaři studovali anatomii a kreslili podle modelu. Gotickou stylizaci postupně nahrazoval realismus programově opřený o nově objevované a oceňované antické plastiky a reliéf y. Renesanční umělec v ystoupil ze středověké anonymity, měl najednou tvář a jméno.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
CENA-ZLATA .CZ