Pamětní mince exotických států.

Holandská Grand Prix za medailérskou tvorbuHolandská Grand Prix za medailérskou tvorbu
Dne 11. února 2012 byla v Teylers Museu v holandském Haarlemu udělena nová cena za současnou medailérskou tvorbu, která je díky své výši 10 000 eur největším mezinárodním oceněním v tomto oboru.

Iniciativa pro vznik této ceny vzešla od numismatika Jaap van der Veena, po němž je tato cena také pojmenována – její oficiální název zní: Cena Jaap van der Veen a Teylerova muzea za současnou medailérskou tvorbu. Historicky prvním medailérem poctěným touto cenou se stal český umělec Otakar Dušek (1974). Ocenění si vysloužil za svou pamětní stříbrnou medaili Kursk-1943. Součástí ocenění je kromě finanční odměny i vydání katalogu a uspořádání výstavy – ta je k vidění do 9. září 2012 v Teylers Museu (obr. 1).

Zahájení

Zatímco pozvaní hosté přicházeli po úvodní recepci do slavnostního sálu, kde měl proběhnout ceremoniál předání ceny, věnoval oceněný medailér panu Jaap van der Veenovi soukromou prohlídku vystavených medailí v prostorách galerie muzea. Oba pánové využili služeb vynikající tlumočnice slečny Beatrijs Irving, která se s bravurou sobě vlastní pohybovala mezi češtinou a holandštinou a její pomoc tak byla neocenitelná (obr. 2).

Slavnostní ceremoniál sobotního odpoledne zahájila ředitelka Teylers Musea, paní Marjan Scharloo gratulací Jaap van der Veenovi k jeho 65. narozeninám. Zároveň mu předala věcný dar – geodu a katalog výstavy Hulde, která v muzeu právě probíhala. Následně paní Scharloo přítomným přiblížila historii a poslání muzea. Zejména se zmínila o kolekci čítající 1500 kusů medailí, jejichž prvním sběratelem byl sám zakladatel muzea Pieter Teyler. Poté byla přítomným přiblížena geneze nové velké ceny za současnou medailérskou tvorbu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012

Dukáty Žigmunda Luxemburského
Mince z rokov 1387–1402 a problematika pôsobenia mincovne v Bratislave

Zlaté mince Žigmunda Luxemburského sa vyznačujú niekoľkými špecifikami a zaujímavosťami. Oproti predchádzajúcemu obdobiu sa na nich objavujú niektoré nové prvky, ktoré sa odrazili v ikonografickej zmene na minciach, či vytvorení nového systému mincových značiek. Z čias kráľovnej Márie (1385– 1395) na nich pretrvalo niekoľko základných prvkov.

Prvé dukáty typu H 572 sa začali raziť už krátko po nástupe Žigmunda na uhorský trón v roku 1387 (HUSZÁR 1979, č. 572). Od Máriiných sa líšia averznou stranou mince, kde sa nachádza spravidla ustálený opis + SIGISMVNDI•D•G•R•VNGARIE. K výraznej zmene však dochádza v zobrazení štítu, kde doterajší uhorsko-anjouvský delený štít nahradil štvrtený. V prvom a štvrtom poli sú zobrazené uhorské pruhy a v druhom a treťom sa nachádza brandenburská orlica (Obr. 1). Reverz dukátu zostal nezmenený, čiže je tu umiestnená stojaca postava Sv. Ladislava s bardom v ruke a s uvedením svätca v opise mince: S•LADISL-AVS•REX. Štít je zobrazený úplne novým štýlom a je ukončený pravidelným oblúkom.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU