Ginza Tanaka - zlatník nebo módní návrhář ?
Originální pojetí tvorby japonského zlatníka Ginza Tanaky přitahuje pozornost investorů, sběratelů i světových médií.
Jeho sochy, hračky i módní doplňky navržené v originálním stylu a vyrobené z ryzího zlata pravidelně cestují po titulních stránkách prestižních světových časopisů.
Platinová kabelka s diamanty, plesové šaty ze zlatých mincí, zlaté sochy, samurajské brnění, a taky zlatý vánoční stromeček a Santa Klaus patří mezi jeho nejznámější díla.
Historie světoznámé značky Ginza Tanaka přitom sahá až do roku 1892. Tehdy se toto opravdu originální zlatnictví jmenovalo "Shimizu Shoten". Jeho zakladatel Kamekichi Yamazaki byl první japonec, který začal pracovat s 18-ti a 24 karátovým zlatem.
Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
