Bankovky z celého světa....

Bankovky z celého světa...

BANKOVKY Z CELÉHO SVĚTA...
( 21 produktů v prodeji. )

Zlaté Mince - Numismatika ® dováží pro české sběratele nepoužívané bankovky ze zahraničí, i z exotických států. Vybíráme ty nejzajímavější bankovky za dostupné ceny. Naše nabídka zahraničních bankovek je členěna podle jednotlivých zemí.

100. výročí narození Bohumila Hrabala Pamětní stříbrná mince a další numismatické památky
Bohumil Hrabal (* 28. 3. 1914 – † 3. 2. 1997) známý český prozaik, byl jedním z našich nejvýznamnějších, nejosobitějších a také nejčtenějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.

„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul,“ říkal, „ale vyskočil z postele a rovnou v podvlékačkách běžel panu spisovateli naplácat držku.“ Hrabalovy knihy byly mnohokráte úspěšně zfilmovány a obdržel rovněž mnoho nakladatelských cen i řadu dalších ocenění.

Narodil se v Brně – Židenicích 28. března 1914, rodina však pocházela z Konice na Prostějovsku. Jméno otce v jeho křestním listě uvedeno nebylo. Malého chlapce vychovávala zpočátku především babička Kateřina. Jeho matka Marie (Maryška) Kilianová se v roce 1916 provdala za Františka (Francin) Hrabala, který dal malému Bohumilovi své jméno. Ještě v tomto roce se rodina odstěhovala do Polné, kde se jeho nový otec stal účetním v pivovaru. V roce 1917 se jim narodil syn Břetislav (Slávek) a otec pak věnoval oběma bratrům stejnou péči. V Polné žili až do roku 1919, kdy se František Hrabal stal správcem pivovaru v Nymburce. Obecnou školu Bohumil navštěvoval v Nymburce a po nepříliš úspěšných studiích na gymnasiu v Brně se vrátil zpět do Nymburka, kde nakonec po osmi letech na místní reálce v roce 1934 odmaturoval.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.

Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.

Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU