Peníze, nebo život? Interaktivní výstava
Možná vaše děti nebo vnoučata nechápou vaši vášeň pro sbírání peněz všeho druhu. To proto, že nevědí, co všechno peníze v životě znamenají.
Muzeum hlavního města Prahy přišlo s projektem, díky němuž by se situace mohla trochu změnit. Výstava o penězích, na které si mohou především hrát, možná v jejich srdcích probudí sběratelského ducha. A o dědice sbírky budete mít postaráno.
Výstava Peníze, nebo život? funguje jako hra. Při vstupu děti dostanou svoji osobní spořicí kartu, na kterou se jim načte malý virtuální kapitál. Tyto peníze pak používají na různých stanovištích výstavy a během hry se seznamují s důležitými situacemi souvisejícími s penězi. Ty můžou na jednotlivých místech vydělávat, měnit, spořit, investovat či darovat na prospěšnou věc.
Na multimediálních kvízových stanicích si děti zase ověří své nově nabyté znalosti. Smyslem výstavy je dětem nejen ukázat funkci peněz v naší společnosti, ale také to, že je důležité s nimi zodpovědně hospodařit a že ne všechno lze za peníze koupit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
