10 Korun - Investiční zlatá mince.
2011

Rok 2011 byl pro cenu zlata mimořádně důležitým obdobím, během kterého došlo k několika zásadním ekonomickým událostem, jež měly výrazný vliv na vývoj jeho ceny. Zlato, tradičně vnímané jako bezpečný přístav v časech nejistoty, zažilo v tomto roce dramatický růst, který vyvrcholil v srpnu, kdy cena zlata dosáhla svého historického maxima přes 1 900 dolarů za trojskou unci. Tento růst byl způsoben kombinací globálních ekonomických problémů, politické nestability a měnových nejistot.

Jednou z klíčových událostí, která ovlivnila trhy, byla dluhová krize v eurozóně. Země jako Řecko, Itálie a Portugalsko čelily vážným problémům s veřejnými financemi a hrozilo, že nebudou schopny splácet své dluhy. Tato nejistota vyvolala obavy z možné platební neschopnosti těchto zemí a z destabilizace celé eurozóny. Investoři hledali bezpečné útočiště pro své prostředky, což zvýšilo poptávku po zlatě. Strach z krachu měn, především eura, a možné rozpadnutí eurozóny vedly k růstu ceny zlata, jelikož investoři vnímali zlato jako stabilnější alternativu.

Další významnou událostí byl pokračující slabý hospodářský růst Spojených států. Po finanční krizi z let 2007-2008 se americká ekonomika stále potýkala s vysokou nezaměstnaností a pomalým růstem. Federal Reserve (Fed) reagoval uvolňováním měnové politiky, především politikou kvantitativního uvolňování (QE), kdy Fed nakupoval státní dluhopisy s cílem podpořit ekonomiku a zlepšit likviditu. Tento krok vedl k obavám z inflace a devalvace dolaru, což opět vedlo investory k nákupům zlata jako ochrany proti měnové nestabilitě.

Situaci ve Spojených státech navíc zhoršila politická patová situace ohledně zvýšení dluhového stropu. V srpnu 2011 Kongres Spojených států jen těsně schválil zvýšení dluhového stropu, což zabránilo platební neschopnosti USA. Nicméně tato krize způsobila ztrátu důvěry v schopnost USA spravovat své finance, což vyústilo ve snížení ratingu USA agenturou Standard & Poor’s. Toto snížení poprvé v historii USA zhoršilo vnímání amerického dluhu jako bezpečného aktiva a opět zvýšilo zájem o zlato.

Na globální úrovni se také promítly obavy z ekonomického zpomalení v Číně. Čína, jako druhá největší ekonomika světa, hrála v tomto období klíčovou roli v globálním růstu. Obavy z přehřátí čínské ekonomiky a možné zpomalení jejího růstu vyvolaly nervozitu na trzích, což dále podpořilo investice do zlata.

V roce 2011 hrály svou roli také geopolitické faktory, jako například nepokoje během arabského jara, které destabilizovaly Blízký východ a severní Afriku. Tato politická nejistota zvýšila poptávku po bezpečných aktivech včetně zlata.

Zvýšená poptávka po zlatě v roce 2011 byla tedy důsledkem kombinace ekonomických a politických faktorů, včetně dluhové krize v eurozóně, slabého hospodářského růstu a politické patové situace v USA, obav z inflace a měnových problémů, stejně jako geopolitické nejistoty. To vše přispělo k výraznému růstu ceny zlata, která v srpnu 2011 dosáhla historického vrcholu.