PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (10)
Chrám Sv. Sofie v Kyjevě
Pokud se chcete podívat na jednu z nejznámějších památek Ukrajiny, zcela jistě vaše kroky povedou do Kyjeva k Chrámu svaté Sofie, který najdete na Volodymyrskoj ulici. Chrám je nově přestavený do barokního stylu, kde je mnoho umělecky vyvedených věžiček s cibulovitými kupolemi. Tento chrám byl zapsán roku 1990 do Světového dědictví UNESCO. Založil jej velkokníže Jaroslav Moudrý v 11.století a předlohou mu byl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli.
Ukrajina je v ýchodoevropským státem s of iciální měnou zvanou hryvna, česky hřivna a jejím znakem je ₴. Hryvna (гривня) se dělí na 100 kopějek (копійка). Název měny je stejně starý jako samotný chrám a používal se již v Kyjevské Rusi. Odkazuje na hmotnostní jednotku. Kód pro ukrajinskou hryvnu je UAH dle mezinárodní normy ISO 4217. Rozpadem Sovětského svazu se celá řada zemí co nejdříve snažila vymanit od sovětského rublu, na který byly po celá desetiletí zvyklí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
MODERNÍ CHRÁMOVÉ PŮLŠEKELY
Dvě kuriozní ražby
O tyrských šekelech, které byly přijímány jako dary jeruzalémskému Chrámu, jsem psal v článku Jidášových třicet stříbrných – Peníze v Ježíšově době, který vyšel na str. 8–11 tohoto časopisu M&B 2/2014.
Biblické přikázání o dávce (daru) Hospodinu o váze půl šekelu stříbra, kterou byl povinnen dát každý židovský muž starší dvaceti let, uvádí kniha Exodus 30, 13. Toto stříbro, později, v období 2. Chrámu i mince, sloužilo především na koupi obětních zvířat pro přinášení každodenní chrámové oběti a na další bohoslužebné potřeby. Půlšekelová stříbrná mince z doby pr vního protiřímského povstání. Mince byla ražena ve druhém roce povstání, tj. r. 67 nl. Avers s větvičkou tří granátov ých jablek a opisem „Jerušalajim hakedoša – Svatý Jeruzalém“. Revers s vyobrazením oltáře a nad ním písmena „šin, bet“, což je zkratka slov „druhý rok“ (povstání) a opisem „chací hašekel – půl šekelu“. Od roku 70 nl. jeruzalémský Chrám neexistuje, neboť byl zničen Titovým vojskem, což představovalo tragické završení pr vního protiřímského povstání, o němž píše též židovský historik a spisovatel Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU