ČÍNA–YUAN [JÜAN] Stručná historie, vybrané emise, související měnové oblasti
Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo).
Z hlediska notafilie je studium čínské měny poměrně složitou záležitostí. První zmínka o čínských bankovek pochází z roku 1368–1399, kdy měnovou jednotkou byl tzv. kuan (tzv. Kuan Systém; viz níže), na který v letech 1853–1964 navazoval cash systém s měnovou jednotkou cash (keš). Následoval Tael Systém, platící od roku 1853 do roku 1864. Název jednotky byl taels. Následoval dolarový systém, který byl platný od roku 1909 do období let 1906–1910.
Od roku 1949, kdy skončila tzv. čínská občanská válka, existují dva čínské státy; Čínská lidová republika1, nejlidnatější zem na světě se super velmocenskými ambicemi s hlavním městem Peking a Čínská republika2 územně omezená na ostrov Tchaj-wan (=Tchajwan) s hlavním městem Tchaj-pej. V prvém případě je základní měnovou jednotkou čínský yuan (= jüan; ISO kód CNY, ale často je používán také symbol RMB; v běžném zápise se uvádí nejčastěji ¥, tedy podobně jako je tomu u japonského jenu), dělící se na 1/10 yuanu; 10 ťiao (jiao; 角) a 1/100 – 100 fenů (分). V případě Čínské republiky je měnovou jednotkou tzv. nový tchajwanský dolar (tradiční čínština: 新臺幣 nebo 新台幣; pinyin: Xīntáibì). Tchajwanský dolar má obdobné dělení (1/10; 1/100) jako čínský yuan. ISO kód tchajwanského dolaru je TWD, který se však často nahrazuje zkratkou NT$. Původně platící systém tchajwanský yuan byl v roce 1946 nahrazen dolarovým systémem (1/100; cent; emise 1946 (Year 35 after 1911) Issue).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (41)
Karlovarské účelové známky I.
Seriál Ze světa kovových známek se tímto pokračováním posouvá do další fáze, kde bude pozornost zaměřena na účelové známky určitých regionů a větších měst. Cílem není kompletní dokumentace známek daných oblastí. Při výběru bude kladen důraz na ražby, které dokládají specifika daného města, nebo na známky charakteristické pro určitou oblast.
Karlovy Vary jsou z pohledu numismatiky nesporně zajímavým městem. V letech 1848–1849 zde byla vydána nouzová převážně papírová platidla, jež měla kompenzovat přechodný nedostatek drobného oběživa. K další emisi nouzových platidel v Karlových Varech došlo za 70 let po v yhlášení Československé republiky. Vydání papírových nouzovek s datem 10. 11. 1918 mělo politický podtext a signalizovalo do světa příslušnost Karlových Varů k provincii Deutschböhmen provolané 29. října 1918. Papírová nouzová platidla z obou v ýše zmíněných období byla opakovaně uveřejňována a jsou tak sběratelům dobře známá. V Karlových Varech se užívaly i některé druhy účelových známek, kterým však na rozdíl od karlovarských nouzovek byla dosud věnována minimální pozornost. Vydala je pohostinská a lázeňská zařízení, podniky, obchodníci, konzumy i jednotlivci. Zastavme se u některých karlovarských ražeb blíže.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
