Rákociho poltury Nález zo Šurian – Kostolného Seku
Šuriansky poklad pozostávajúci z 1756 ks medených poltúr Františka II. Rákociho, nájdený pri prestavbe rodinného domu v Šuranoch, časť Kostolný Sek, patrí k najväčším zachovaným súborom poltúr zo Slovenska.
Je to súbor platidiel, ktoré ako jediné v histórii uhorského mincovníctva neobsahujú údaj o svojom vydavateľovi. Mincí, ktoré mali v dobe svojej razby úplne zmeniť uhorské hospodárstvo, lebo mali do obeživa zaviesť kreditné, štátom či vydavateľom ručené peniaze.
Predkladaná monografia ponúka čitateľovi údaje o okolnostiach nálezu, jeho prevzatí, konzervácii a vyhodnotení. Podrobná ikonografická analýza predstavuje samostatnú kapitolu. Tá umožnila spoznať základné charakteristiky poltúr z košickej a kremnickej mincovne. Obsahuje aj metrologické a metalografické analýzy vybraných mincí. Detailné skúmanie jednotlivých mincí ponúka generálny kata
lóg všetkých poltúr, ktorý je súčasťou knihy na priloženom CD. Kniha obsahuje aj kapitoly o príčinách výroby takýchto mincí, o ich vplyve na vtedajšie obchodné pomery a na celkový vývoj uhorského hospodárstva. O tom, akým spôsobom dokázali viaceré uhorské, aj slovenské mincovne vyriešiť problém razby státisícových emisií poltúr, prečo nastal pokles ich kúpnej sily a prečo ich ľudia naďalej ukrývali.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba
Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
