Ryba smrdí od hlavy aneb co neví ředitel GASK
V loňském roce jsme pomáhali řešit případ dvou sběratelů, kteří se podle úřadů dopustili pokusu o nelegální vývoz několika keltských mincí.
Jak se později vysvětlilo, jejich případ vyplynul zřejmě z neznalosti zákonů a již několikrát jsem při této příležitosti chválil uvážlivý postup příslušného odboru Ministerstva kultury. Mám za to, že v současné době jsou členové České numismatické společnosti i ostatní sběratelé o problematice vývozu mincí a ostatního sběratelského materiálu tak dobře, že by mohli jiným radit. Komu? Co třeba Janu Třeštíkovi, řediteli Galerie Středočeského kraje (GASGASGASK, bývalé Středočeské galerii)?
Proč zrovna jemu? V lednu a v únoru letošního roku probleskly médii krátké zmínky o sporném vývozu Picassova obrazu Sedící akt. Co se přihodilo? Shrnu jen stručně, příslušné články lze snadno dohledat na internetu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované
Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.
Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
