Dukáty České Republiky.

Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.

Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.

Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

UKRAJINA 100 HŘIVEN
Komparace 1992–2014

Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).

Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU