ČÍNA–YUAN [JÜAN] Stručná historie, vybrané emise, související měnové oblasti
Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo).
Z hlediska notafilie je studium čínské měny poměrně složitou záležitostí. První zmínka o čínských bankovek pochází z roku 1368–1399, kdy měnovou jednotkou byl tzv. kuan (tzv. Kuan Systém; viz níže), na který v letech 1853–1964 navazoval cash systém s měnovou jednotkou cash (keš). Následoval Tael Systém, platící od roku 1853 do roku 1864. Název jednotky byl taels. Následoval dolarový systém, který byl platný od roku 1909 do období let 1906–1910.
Od roku 1949, kdy skončila tzv. čínská občanská válka, existují dva čínské státy; Čínská lidová republika1, nejlidnatější zem na světě se super velmocenskými ambicemi s hlavním městem Peking a Čínská republika2 územně omezená na ostrov Tchaj-wan (=Tchajwan) s hlavním městem Tchaj-pej. V prvém případě je základní měnovou jednotkou čínský yuan (= jüan; ISO kód CNY, ale často je používán také symbol RMB; v běžném zápise se uvádí nejčastěji ¥, tedy podobně jako je tomu u japonského jenu), dělící se na 1/10 yuanu; 10 ťiao (jiao; 角) a 1/100 – 100 fenů (分). V případě Čínské republiky je měnovou jednotkou tzv. nový tchajwanský dolar (tradiční čínština: 新臺幣 nebo 新台幣; pinyin: Xīntáibì). Tchajwanský dolar má obdobné dělení (1/10; 1/100) jako čínský yuan. ISO kód tchajwanského dolaru je TWD, který se však často nahrazuje zkratkou NT$. Původně platící systém tchajwanský yuan byl v roce 1946 nahrazen dolarovým systémem (1/100; cent; emise 1946 (Year 35 after 1911) Issue).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
