Pamětní medaile České republiky Z prezentace nové medaile
Náš přední medailér Otakar Dušek, proslulý experimentálním přístupem k oboru, předváděl 28. října v Národním muzeu svou novou medaili.
Pro ty, kdo se této příjemné akce nemohli zúčastnit, se nám podařilo alespoň ukrást projev autora. Tady je:
„Je tomu zhruba šest týdnů, kdy jsem se vrátil z Holandska, kde jsem měl v ýstavu a kde jsem převzal Van der Veenovu cenu v Teylerově muzeu. Při této pří ležitosti jsem byl pozván na několik neformálních večeří s holandskými numismatiky, umělci a novináři. V průběhu těchto večeří se vždy stočila řeč na Českou republiku. Když o tom tak zpětně přemýšlím, hovořilo se prakticky v ýlučně o třech tématech. Byla to jednak vzpomínka na Václava Havla – státníka, kterého si Holanďané velice váží. Dále pak bylo probíráno skandální zacházení s f inančními prostředky Evropské unie v České republice. Přiznám se, že tohle se neposlouchalo zrovna příjemně. Poslední téma bylo spíše na odlehčení. Někteří Holanďané totiž viděli ten, dnes již legendární souboj prezidenta Václava Klause s chilským perem,
kdy pero nedostalo prakticky žádnou šanci a záhy prohrálo a zbyla po něm v Chile jen prázdná krabička.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba
Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
