PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Chrám opeřeného hada v Teotihuacanu
V tomto dílu se spolu vydáme na druhý konec světa do období předkolumbovské civilizace, do centrální části Mexika. Ústředním motivem bankovky na reversní straně je pyramida v Teotihuacanu zvaná Chrám Quetzalcoatl, nebo chcete-li Chrám Opeřeného hada. Nachází se v centrálním Mexiku a stáří je datováno mezi 150 až 200 nl. U tohoto historického komplexu se dodnes pořádně neví, kdo jej postavil. V úvahu tak připadají Toltékové, Otomíové či Totonakové.
Motiv pyramidy byl na mexických bankovkách již jednou použit a jednalo se o nominál 1000 pesos z období let 1941-45. V tomto případě se jednalo o pyramidu z komplexu Chichen-itza. Byla zasvěcena stejnému bohu jako druhá pyramida, které se týká tento článek. K chrámu, kter ý je zobrazen v ýše na bankovce, se přesuneme na západ do komplexu Teotihuacan. Z tohoto komplexu se zaměříme na třetí největší pyramidu zvanou dle aztéckého božstva Quetzalcoatl. Mezi Aztéky byl Quetzalcoatl spojen s bohy větru, planety Venuše, svítání, obchodníků a umění, řemesel a znalostí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU