Krteček v aukci Medaile pomáhá postiženým dětem
Praha – Téměř 200 000 korun vynesla dobročinná aukce medailí, které jsou věnovány
památce legendárního českého výtvarníka a režiséra animovaných filmů Zdeňka Milera.
Hlavním předmětem dražby se stala světově unikátní medaile z ryzího zlata s pořadovým
číslem 1. Projekt iniciovala Pražská mincovna a. s., která výtěžek věnovala Nadaci Zdeňka
Milera. Aukce se konala koncem října v prostorách hotelu Kempinski v Praze.
Až na částce 150 000 korun se zastavila dražba pamětní medaile z ryzího zlata, na níž je zobrazen světově proslulý Krteček a jeho pohádkoví kamarádi. Lícní stranu zdobí portrét autora této nesmrtelné postavičky Zdeňka Milera, od jehož skonu uplynul loňského 30. listopadu přesně rok.
Vyvolávací cena tohoto výjimečného kousku o hmotnosti jedné trojské unce (31,1 g) byla pětačtyřicet tisíc korun. Celou emisi ve zlatém provedení přitom představují pouhé dva exempláře! Ten druhý věnovala Pražská mincovna rodině Zdeňka Milera a nebude obchodován.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
