PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Chrám opeřeného hada v Teotihuacanu
V tomto dílu se spolu vydáme na druhý konec světa do období předkolumbovské civilizace, do centrální části Mexika. Ústředním motivem bankovky na reversní straně je pyramida v Teotihuacanu zvaná Chrám Quetzalcoatl, nebo chcete-li Chrám Opeřeného hada. Nachází se v centrálním Mexiku a stáří je datováno mezi 150 až 200 nl. U tohoto historického komplexu se dodnes pořádně neví, kdo jej postavil. V úvahu tak připadají Toltékové, Otomíové či Totonakové.
Motiv pyramidy byl na mexických bankovkách již jednou použit a jednalo se o nominál 1000 pesos z období let 1941-45. V tomto případě se jednalo o pyramidu z komplexu Chichen-itza. Byla zasvěcena stejnému bohu jako druhá pyramida, které se týká tento článek. K chrámu, kter ý je zobrazen v ýše na bankovce, se přesuneme na západ do komplexu Teotihuacan. Z tohoto komplexu se zaměříme na třetí největší pyramidu zvanou dle aztéckého božstva Quetzalcoatl. Mezi Aztéky byl Quetzalcoatl spojen s bohy větru, planety Venuše, svítání, obchodníků a umění, řemesel a znalostí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Jak se dělá mincovna (7) Jak se sestavuje tým
Číslo sedm mám rád a považuji ho vedle třináctky, za svoje šťastné číslo. Není náhodou, že jsem si sedmičku rezervoval pro nejtěžší kapitolu svých vzpomínek.
V úvodní části jsem zdůrazňoval, jak je pro úspěch každého podnikatelského záměru důležité vybrat správné lidi. Dosud se mé vyprávění neslo v jakési neutrální až neosobní formě a jednotlivé figury, respektive hráči byli pouze doplňkem příslušných pasáží. Situace se právě obrátila. Persony získávají tu nejdůležitější váhu a jsou to lidé, z nichž ještě mnoho pracuje v různých funkcích, ale bohužel jsou i takoví, kteří s námi naše pozemské snažení už nesdílejí. Nechci a nebudu nikoho hodnotit. Soustředím se jen na popis, jak jsem ty lidi vnímal.
Ve svých manažerských pozicích jsem byl pravidelně kritizován svými nadřízenými, nebo lidmi z personálního útvaru, že jsem povinné pravidelné hodnocení podřízených pracovníků v různých listinných podobách neprovedl, nebo ho provedl opožděně. Měli pravdu. Nedělal jsem
to rád, a už vůbec nerad jsem svá hodnocení přímo s lidmi projednával. Nechtěl jsem je zraňovat svými výtkami, a chválit jsem neměl vždy důvod. Navíc zastávám teorii, že povahu
člověka nezměním, je třeba využívat jeho dobré vlastnosti a ty špatné jenom tlumit. Negativní motivace nevede k cíli, jen lidi stresuje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
